Myslím, že nejvíce problémů by mohli ochránci zvířat pozbírat právě na sprintech
Michale, podzimní sprinty jsou ošetřeny jak jen to jde, jsou zde teplotní limity, zkrácení trati, kontrolní body, chlazení psů...
Může se stát, že to někdo špatně odhadne... je pak v cíli, kolem další lidi, voda, ionťáky, veterinář.
Na úrovni řádů to ošetřené je jak jen to jde (abychom vůbec mohli na podzim závodit), je pak na pořadateli, aby to dodržel... a na závodníkovi, aby znal limity svého psa a dobře ho připravil.
Jinak souhlasím s tím co píšeš - jen s tím že na nonstopu navíc hrozí i situace, kdy bude musher tak vyčerpán a mimo, že nebude schopen reálně vyhodnocovat situaci (činit správná rozhodnutí) a v důsledku zajistit pohodu svých psů.
(ty reportáže z loňska byly docela silné, dostal ses do oblastí, kdes ještě nebyl... ty takový skvělý sportovec a rozumný chlap ...co kdybych tam byla já s poloviční fyzičkou..?
)
Jít na hranu, zjistit jak daleko člověk dojde a co vydrží ... to je výzva to zkusit (každý sám za sebe), ale tady jsou v tom ještě ty psí smečky, závislé na racionálním chování svého mushera a jeho výdrži. (nemáš chlupaté psy a když týmu dojdou síly někde na větrné expozici, musíš mít dostatek sil je zadečkovat, vykopat záhrab, nakrmit ... normálně na šediváku to dáš a o tým se dokážeš postarat, ale po 50-75 hodinách nonstopu...?) No co vám budu povídat, kdo jste tam byli, asi víte nejlíp...
Samozřejmě s tím já souhlasím, maximální ošetření jinak to nejde, ale pořád to je více rizikové než nějaký pohodový nonstop, kde není nic vyhroceného, infarktového a může se vše řešit relativně v klidu. Dokonce Šedivák a Ledovka bych řekl, že je o dost rizikovější než tento nonstop. Při Šedivákovi a Ledovce musíš nastoupit, musíš odjet, musíš dojet aby si byla dál ve hře, musíš dodržovat plno povinností váhově vybavením, na Ledovce okolo lyžaře atd. a to vše vytváří stres a pohoda a svoboda ve strategii v závodě se vytrácí. Naopak se vytváří 100 procentní možnost v péči o psy.
No to zas jsem takový extrém nepocítil Helo :-), když to zvládnou ženský. Jina úplně jednoduchá věc Helo. Pokud se musher cítí tak jak píšeš, zastaví, nebo pomalu dojede na stakeout a dá si oddych tak dlouhý jak jen potřebuje on sám. Viz Šaman. Když po několikátý znovu zapřahal, tak psy ani prt, stáli jako přibitý. Odpřáhnul dal pár hodin delší přestávku a pak znovu zapřáhnul a pokračoval bez nervů dál. Já nejsem žádnej sadomasochista, ale přece jenom takový extrém prožít jednou za čas trochu posílí sebevědomí. A že by si to nezvládla ty ? Tomu vůbec nevěřím. Obě ženský to zvládli úplně pohodově. Teď mě napadá Helo, že se toho bojíš, ty si moc nevěříš viď?:-). Chápu že na to máš svůj názor, který ti říká ne nepojedu. Přitom právě ty, si myslím, že by si to zvládala úplně bravůrně, včetně vašich psů.
To že musher "přestane činit správné rozhodnutí" jak píšeš? Myslím si zase právě opak. Činit správné rozhodnutí přestane musher právě když je ve stresu, vteřinky ubíhají, každým zaváháním je o místo horší v pořadí. Podívej se v předešlém nonstopu poslední den byl Miky asi o 30 km za mnou. Pak jsem měl smůlu, polil jsem se horkou vodou a psy už tak pohodově nešli, tak jsem těch posledních pár km oželel a v podstatě se nic nestalo a byl jsem dál ve hře. Člověk nemůže ani vzdát, když vystartuje, no není to báječný :-). No a druhý týden jsem jel bez jakékoliv újmy Ledovku a docela dobře.
Zadečkovat psy není nijak vyčerpávající. Tak na dno člověk zas neklesne. Přece jenom pud sebezáchovy má každý :-). Já jsem dokonce jednou v noci s dečkama jel, teda spíš experimentálně nad rámec péče. Má to jednu velkou výhodu, že když plánuju na kontrolním bodě delší přestávku, nějakou tu svačinku tak si můžou lehnout a mám pocit, že jim je na sněhu dobře, pač chlupáče nemám. To co píšeš.
S Vencou plně souhlasím, že zásadně bez handlera. Už jen kvůli tomu, že by se tam motalo spoustu lidí. Djihade ty takový samostatný samorost a nechal by ses obstarávat jo? Mě by to teda moc netěšilo kdyby to bylo povinné. Myslím si, že ani při hromadném startu nebyl problém. Když někdo odjede o pět minut později je to úúúplně jedno.
A když to někdo nezvládá se spánkem, tak si hold musí přispat a nespěchat tak na trail. Rozhodně jsem zjistil, že nejde něco časově naplánovat a pak to přesně dodržovat. Vždycky se něco vyštění. A právě to je na tom to hezký a zajímavý operativně řešit problémy, pač na všechno je při nonstopu relativně dost času.