Deprecated: preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /DISK2/WWW/tombru.com/www/mushing/Sources/Load.php(183) : runtime-created function on line 3
Deprecated: preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /DISK2/WWW/tombru.com/www/mushing/Sources/Load.php(183) : runtime-created function on line 3
Deprecated: preg_replace(): The /e modifier is deprecated, use preg_replace_callback instead in /DISK2/WWW/tombru.com/www/mushing/Sources/Load.php(183) : runtime-created function on line 3
Tisknout stránku - Jak "donutit" malamuta tahat?
Název: Jak "donutit" malamuta tahat?
Přispěvatel: handyman17 Srpen, 2014, 19:21
Ahojte,
kamarádka má malamuta pořízeného za účelem zapřažení ať už před kolo, koloběžku, lyže nebo samu sebe. Říkala mi, že ji pes tahat nechce, že se většinou zapře nohama a spíš tahá ona jeho. Aportér to není. :) Poradí mi někdo z vás, jak malamutovi zpříjemnit běhání a zapřažení, a jak ho na tuto činnost (zábavu) navnadit? Pneumatika už se zkoušela, bez výsledku. Malamuta moc neznám, osobně mám velkého knírače, který sice kvůli displazii běhat nemůže, ale baví ho tahat (koloběžku). :) Tak jsem si říkal, že bych zkusil nějak rozběhat toho jejího psa s koloběžkou.
Máte nějaký nápad jak na to? Někde jsem tuším četl, že by mohlo pomoct zapřažení s nějakými zkušenými psi, zkoušel jste to někdo, mělo to nějaký pozitivní výsledek i pak, kdy běhal pes v samostatném zápřahu?
Určitě se tu brzy objeví rady musherů...já ti můžu říct svou zkušenost z pozice člověka, který (už dva roky ) učí tahat ohaře. Jednak fandím mushingu, jednak unavit ohaře na procházkách je nemožné, hlavně když může být puštěný jen někde. Začala jsem s pneumatikou, lákala jsem ho na pamlsek, pomáhala "chudáčkovi", myslím, že to byl třináctý pokus, kdy ho to šaškování přestalo bavit-rozeběhl se a letěl by jako vítr- jenže jsem mu nestačila já a pustit jsem ho nechtěla. Přišla zima a tahal děti na sáních, běžela jsem vedle. Pak mě tahal na běžkách - po krásné lesní zasněžené asfaltce, ale šňůru jsem měla v ruce, ne napevno u pasu! Běžel pěkně, protože další pes běžel navolno před ním. Další pokusy s dětskými saněmi a se špalkem dřeva jako zátěž : bída, běží, když ho vedu, najednou ucítí stopu a skočí do lesa...Pochopitelně mi bylo jasné, že ohař v sobě nemá touhu běžet vpřed, tak jsem chtěla, aby se navnadil zážitkem, kdy poletí se spřežením krajinou...ani to nám nevyšlo. Tuto zkoušku jsme s kamarádkou absolvovaly v den, kdy nemrzlo, kára se bořila a spřežení běželo jen klusem...pak jsem si chtěla půjčit haskounku, která by mu ukázala, jak je pěkné běžet vpřed! Byla jsem odmítnuta z obavy, že "by jí ten magor usmýkal". Sice si myslím, že mezi evropským saňovým psem a obyč německým ohařem je rozdíl, ale co jsem mohla dělat? Jsem přesvědčená, kdyby před ním (nebo vedle) byl nadšený tahoun, že by mu to šlo a bavilo by ho to! Tak to zkoušej ještě s někým...každý zvlášť, předjíždět se, nabo zapřáhnout spolu. Vyraž na nějaké závody a poptej se. Hlavně vydrž! Pokud vím, legenda mushingu Franta Chlaň učil jednoho malamuta tahat rok (po roce se pohnul - za hruškama) a pak ho měl ve spřežení, které bylo úspěšné i na evropských závodech!
S mamutí povahou musí poradit mamuťáci :) Já bych jen doporučila rozdělit proces zatahání na 2 věci: 1. tah s vodičem - zapřáhnout řetěz, jít vedle, nebo mít nějakou návnadu vepředu, a řešit ochotu psa táhnout břemeno, když má nějaký důvod jít dopředu, - návnadu, odměnu, cestu domů... To je ta snažší část. 2. ta těžší část je, aby pes šel samostatně před vás a pohyboval se vpřed. Tohle nedá každý. Někdy pomůže společnost druhého psa, někdy jde pes opravdu jen za pánečkem. Pak následuje návrat na bod 1 a snaha o každý centimetr posunu před pánečka. Někdo zůstane zadákem a někdo fakt tahat nechce, nedá do toho srdce, není to radost, mushing není o nucení, ale o spolupráci. Už na mladých nezatahaných psech (AH a mixy)můžu pozorovat, jestli mladý pes má "koule" aby valil vpřed (někam), nebo jestli si to šněruje kolem mne zprava-dozadu-zleva-dozadu. Obecně se mi zdá že psi s vyšším podílem AH jsou jak by se v postroji narodili.. a s vyšším podílem ohaře se někdy povaha komplikuje. Záleží na krevní linii, dost se to dědí ale taky to jde posunout výchovou.
Pneumatiku vím že už zkoušela a dopadlo to blbě, jakože moc netahala a navíc se pneuška klasicky sekla o kořen a psovi se pak už nechtělo. To je něco jako ten řetěz , ne?
Zatím mám v plánu vzít koloběžku, zapřáhnout psa a majitelka pojede před námi na kole, tak snad to zabere. Možná ji (je to fenka) lákat na kus masa nebo něco. :) Pak hodně chválit při známkách záběru. Nic víc mě moc nenapadá, kromě spousty dřiny kolem. 8)
Je divný, když malamut tahat úplně odmítá, spíš bych se zamyslela nad příčinou proč nechce... mamut by měl táhnout tak nějak sám "od přirození", netřeba ho to učit (prosím nemalamuťáky nekomentovat :D, táhne mamutí rychlostí, tj. pomalu a furt, ale táhne).
Buď ho někdo odmala ubuzeroval natolik na vodítku, že má zafixováno, že tahat je fuj ...to jde přeučit, blbě, ale jde, motivovat na žrádlo, chválit až do úplnýho uchválena, že když ten špagát natáhne, nikdo mu hlavu neutrhne...
nebo má nějakou blbou zkušenost, přepálenej trénink ve vedru, probroušený packy... a bojí se už z principu, že to zas bude hnusný a bude to bolet, tak na to kašle
nebo se bojí "té věci co jede za ním" (kolo, pneumatika, řetěz...), takže trénovat po pár metrech, ukázat mu, že to nekouše a je to děsná sranda, když to za ním chrastí a rozdávaj se u toho piškoty
a nebo (bohužel) je to už tak pošahanej výstavák, že při spatření postroje a nedej bože sněhu zemře... a tam fakt asi nepomůže nic...
Jinak malamuta nedonutíš k ničemu co sám nechce, můžeš ho namotivovat (žrádlo, druhej pes do páru, předjezdec...) ale pokud se šprajcne že něco nebude, tak se radši nechá zabít než by uhnul ;)
Ta poznámka o "bohužel pošahaným výstavákovi" je myslím trošku zbytečná a úplně mimo mísu... protože to že někdo s malamutem chodí po výstavách přece neznamená, že to je jen blbej "šampón", kterej v životě běhal jen ve výstavním kruhu a nikdy v životě nepracoval.... Já co znám mushery, který dotěď jezdí s malamutama... znám i takový, co mají třeba i bezpapíráky, ale mnohem víc je těch co mají svoje spřežení složený právě z výstaváků, nebo byly výstaváci "zakladatelé" spřežení... a co já znám a z vlastní zkušenosti, tak paradoxně to těm "výstavákům" běhá líp jak těm co výstavách nechodí.... ;-) a právě přímo jedny z nejlepších malamutů na tahání co znám, tzn. že fakt makají a jsou i na poměry malamutů "rychlý", tak jsou to přímo výstaváci... ;-) to samí s tím buzerováním na vodíktu... idkyž to tak možná vypadá, tak ti malamuti nejsou zas tak blbý, a moc dobře ví a dokážou rozlišit kdy mají vodítko a jsou na procházku a kdy mají postroj a mají tahat... jen se to ten pes musí naučit a musí vědět co se po něm chce....
Jinak k tématu... nejlepší asi trpělivost a pomali postupně... já svýho malamuta taky učil od začátku tahat, měl jsem smaotnýho, já o tom taky nevěděl nic, jen co jsem kde vyčetl, nebo co mi poradila chovatelka.... učil jsem ho jakoby přes canicross, tzn. šel jsem běžet s ním, měl jsem ho na šňůře... zezačátku taky nechápal, to že má běžet 2-2,5 metru sám přede mnou a tahat... naštěstí měl můj Duke jakousi závodní soutěživost, takže jsem třeba běžel vedle něj, pak jsem zrychlil a on zrychlil taky a měl tendence jít přede mě, pak jsem třeba držel šňůru v ruce a určoval její délku, jakoby jsem jí zkracocoval, aby nemusel běžet 2,5 metru sám předemnou, aby teprve začal tahat... takže jsem jí držel jakoby v ruce kousek za ním natáhlou, takže jsem jakoby běžel skoro vedle něj a on už tak musel tahat, aby běžel vedle mě, nebo jen kousek předemnou, když začal tahat, nebo tahal, tak radostně chválit, měl by to po čase pochopit, že tahat "může" a že se to po něm vlastně chce....
Ta varianta, že si pomůžete tím, že Vás na něj bude víc může jen pomoct a celej proces učení urychlit.... jakože když někdo pojede, nebo dokonce poběží-třeba i pes předním, tak by měl automaticky chtít běžet za ním a tak by mohl začít tahat a opět když začne tahat, tak chválit atd... stále dokola... hlavně pomali a hodně trpělivosti.... někdo hluboko v genech to prostě má... :-) přeji hodně úspěchů.... :-)
Ale já netvrdím, že výstavní pes nemůže i tahat a dobře, ale bohužel pokud x generací s těma psama netaháš a křížíš jenom na základě exterieru, tak se holt bohužel vyskytnou jedinci co pracovat nebudou a nebudou...
No a x týdnů jsem vysvětlovala pejskovi co k nám přišel v deseti měsících, že ho fakt nikdo nezabije, pokud dojde na konec vodítka a opře se do toho a že to co mu x měsíců zakazovali (tahání) najednou může dělat. No není z něho bůhví jaký dříč (na svých krátkých plyšových nožičkách taky občas nestíhá), ale ve spřežení tak půl psa zastane.
Prostě jenom říkám, že pokud se malamut musí učit tahat (čti opřít se do postroje a jít před člověkem, vozidlem), tak je něco blbě a potřeba napřed zjistit co a podle toho na něj jít.
To že psa pak učíš že má jít po cestě, nečumět kde co lítá, a dělat co ho živí, zatáčet a tak to už je jiná kapitola.
já už jsem občas na ty "protivýstavácký" a nebo naopak "protizávoďácký" řeči poměrně háklivej.... :-) zvlášť když někdo napíše v jedný větě slova "bohužel pošahanej výstavák", tak to působí poměrně jednostraně-jasně "urážlivě".... já to např. vidím z obou stránek, docela výživně jsem si zkusil a pronikl se svým psem i do výstaváckýho světa, tak do toho mushingovýho... takže myslím, že do toho krapet vidím.... a to rozdělení na "výstaváky" a "sporťáky" a dva tábory mě trošku občas štve, protože jedny si nevím proč myslí to nejhorší o druhých a zase naopak.... přitom podle mě bezdůvodně... jedno vůbec nevylučuje druhé, i výstavák-šampión může sakra dobře tahat a makat a jak jsem psal, znám mnohem víc malamutů v mushingu, kteří jsou právě z výstaváku, nebo výstavácí dokonce jsou, a jak jsem psal, paradoxně jsou lepší a víc makají, než ti nevýstaváci... a i logicky to má trochu něco do sebe... ty rozhodčí na výstavách nehodnotí, jak si spousty lidí jen a pouze exteriér, prostě to jak pes vypadá, jak je načesanej, vyfoukanej atd.... hodnotí především jeho základní standart plemene, tzn. především velikost jednotlivých partií těla a to jestli jsou ve "správném" poměru k ostatním.... hodnotí správný zaúhlení končetin, osvalení těla, sílu kostry atd... a pro mnoho rozhodčích je jeden z nejdůležitější faktorů co hodnotí právě třeba pohyb a kvalita pohybu... a jak jsem psal, tak to spolu i docela souvisí, když bude pes po všech těchdle "fyzickejch" stránkách v pořádku, tak má logicky dobré fyzické předpoklady pro, aby mohl i tahat... a zase obráceně, když se se psem sportuje, běhá, tak je pes dobře osvalenej, tím má dobrej pohyb atd... tak potom má i větší šanci uspět na tý výstavě, protože to tam hodnotí.... a to se bavíme ještě o malamutech, kde je to rozdělení na výstaváky a sporťáky poměrně nejméně znatelné... třeba takový haskouni jsou tímhle "poznamenaní a rozdělení" mnohem mnohem víc...
to že si lidi pořídí, nebo chovají malamuty, tak přece neznamená, že s nimi musí zákonitě pracovat a tahat... to je jakoby kdyby každej kdo má doma labradora s ním musel zákonitě dělat "loveckej sport", protože to je původně lovecké plemeno.... nebo jakože každej kdo si pořídí nějaký ovčáský plemeno by s něma musel chodit nahánět ovce nebo dobytek někam na louku.... dneska už si pořizujou lidi malamuta(nebo jakoukoliv jinou rasu) prostě třeba jako psího společníka a nevidím na tom nic špatnýho.... někdo s něma dělá výstavy, někdo s něma dělá mushing, někdo je má doma jen tak na mazla a rodinnýho psa... na ničem nevidím nic špatnýho... Dneska už je doba prostě taková... takže se nejni vůbec čemu divit, že i malamuti tu původně člověkem naučenou schopnost "automaticky tahat" zase pomali ztrácí... a pokud ten pes prostě neví co se po něm chce, tak se to musí naučit, protože chtít po něm něco co neumí je na .... :-)
Dostáváme se teda zcela někam jinam než znělo zadání... To není o nenávisti či rivalitě výstaváci x musheři, ale o tom, že pokud chci psa na výstavy, prohlídnu si jeho rodiče a jejich tituly, pokud chci psa na práci, chci vidět tátu a mámu v postroji, protože ani perfektní figura, úhlení a vím já co ještě ti šňůru nenatáhne, pokud to ten pes nemá v hlavě. Tady si zadavatel tématu nevybírá, ale snaží se něco dělat s tím "co je na skladě". To má snad logiku i u těch labradorů, že jako myslivec šáhnu tam, kde jsou rodiče lovecky vedení a u potomků předpokládám nějaké vlohy k práci. To že si lidi pořizujou psy jenom podle kritéria "ten se mi líbí", bez ohledu na povahu a původní určení plemene, pes nemá možnost se nějak projevit "v práci" a chová se na něm je průser. Pak tu máme borderky co trhaj ovce, kavkazáky co nehlídaj a malamuty který netáhnou. Hezcí ale k prdu. Nějak se to všechno stylizuje do "psa domácího", miloučký k dětičkám i na zahrádku. Jo, asi pro účely "normálních lidí" a do civilizace dobrý, ale pro plemena jako takový pohroma. Ale to je fakt debata na dlouhý lokte, nevyřešíme to tady. Dívala jsem se na stránky, že tam máte jakejsi ten titul, tak jestli jsem tvýmu běhacímu výstavákovi šlápla na kuří oko sorry, nebylo to myšleno jako urážka.
Ale za mě má být malamut hyperaktivní, nenažranej, uřvanej hajzlík, kterej se nebojí ani čerta, je ochotnej servat se s celým světem a ulovit všechno živý, kterej ti radši vykloubí rameno než by šel spořádaně na vodítku... ale kterej je taky ochotnej pro tvý krásný oči celej den dřít proti větru po břicho ve sněhu. Jsem moc ráda, že jsem takový ještě zažila.
Zpět na mísu... Ještě může být problém, že pes "neudělá pro cizího", s majitelkou by možná šel, na tebe dlabe. Mě to někteří psi dělali i v rámci členů rodiny, lidí který znali odjakživa. S jedním by se předřeli a s druhým po půl kilometru když opadl "startovní amok" nahodili ocas hlavu navrch a jde se na výlet, tebe kámo nepotáhnem kdyby ses vzteky do prdele kousnul... Takže chodit si ho půjčovat, venčit... pokud nazná, že jsi hodnej strejček, se kterým je sranda a má plnou kapsu piškotů, třeba se milostivě uráčí :-D
mě ani mému psovi jste určitě na kuří oko nešlápla... :-) jo kdysi jsme výstavy dělali, poměrně aktivně, teď už na ně prdím, a zaměřujeme se spíš na ten sport, ale i to poměrně rekreačně.... ale i tak jsem za tu zkušenost a pohled na výstavy vcelku rád... píšete, že to nejni o té nenávisti/rivalitě... ale podle mě tam prostě je a vidím jí tam stále, viděl jsem jí tam spoustykrát na spoustě případů a spousty lidí to tak vidí a má to v hlavě tak zafixovaný a rozškatulkovaný... což o to, samozřejmě nenávist/rivalita je všude, ve všech jiných oborech a odvětvích, takže by to mohlo být bráno jako normální... ale prostě zrovna u tohodle a téhle poměrně malé skupiny lidí mi to přijde strašně zbytečný a hlavně jak jsem psal absolutně mimo mísu... to že lidi mají vsugerovaný "výstavák=pes co nikdy neběhal" je blbost....to že někdo dělá se psem výstavy, tak se nevylučuje s tím, že ten pes nemůže běhat a tahat... a opakuji že tak soudím hlavně z vlastní zkušenosti, z psů a lidí co vidím a znám....tak že většina malamutů, dobrých malamutů na mushing jsou právě výstaváci, nebo pochází právě z výstaváckých linií... správně píšete, že to co má pes v hlavě je důležitější, než to že má skvělé fyzické předpoklady... ale zároveň nechápu, jak mu to, že jede několikrát do roka na výstavu může změnit hlavu nakolik, že ho to odnaučí tahat...?!? jak jsem psal, jedno vzájemně vůbec nevylučuje druhé... já na tom, že si lidi pořizují psa pouze jako na mazla a rodinného společníka nic špatnýho nevidím... naopak si myslím, že ten pes u nich může mít a prožít daleko spokojenější život než kde jinde... i např. absolutně nesouhlasím s tím že "malamut kterej netahá je absolutně nahovno", protože jak jsem psal, dneska je jiná doba a né každej chce malamuta kterej "vyklubuje rameno", radši než aby šel spořádaně na vodíktu atd... k čemu by byl rodince, která chce krásnýho malamuta jako mazla pro děti a rodinnýho společníka, sportovní typ hyperaktivního uřvanýho malamuta...?!? takovej by jim byl k prdu.... každej pes-plemeno nemusí být přeci absolutně stejnej, psi jsou tvárný a můžou se přizpůsobit svým majitelům a prostředí ve kterém žijou a rozhodně podle mě neplatí, že jedinej možnej způsob jak udělat malamuta(nebo jiný sportovně pracovně založený plemeno) šťastným je s ním pracovat a jezdit.... Ale máte pravdu že tady to nevyřešíme, já se vlastně ani nechtěl nijak začít přít a debatovat na tohle téma... a stejně vidím že nás pohled na celou věc je krapet odlišný, takže by to stejně nikam moc nevedlo.... :-) ale prostě mě jen nějak popíchlo, to podle mě krátkozraký spojení "bohužel pošahanej výstavák", která naznačovala a narážela na to že výstavák=pes, kterej v životě neběhal, natož netahal...
k čemu by byl rodince, která chce krásnýho malamuta jako mazla pro děti a rodinnýho společníka, sportovní typ hyperaktivního uřvanýho malamuta...?!?
Rodinka, která chce mazla pro děti si má pořídit plemeno k tomu určené. Třeba pekinéze (zdá se mi to, nebo u nás vymizeli?). Je nehorázná kravina pořizovat si seveřana na mazla, lovečáka k babičce o holi a borderku na procházku okolo paneláku. Netvrdím že musí všichni psi dělat přesně to pro co byli vyšlechtěni, ale měli by mít pohyb odpovídající jejich přirozenému temperamentu (a stavbě těla) - pekinéz popojde do vedlejší místnosti, malamut si dá svých 20 u kola. Když je budeš chtít prohodit, zblázněj se oba a ty taky.
V tomto souhlasím s Petrs01, pořídit si k účelu odpovídající plemeno a ne obráceně.
Ježuro: Ona je "pán" a taky ji netahá. Je pravda, že mám trochu strach, protože jde o psa, kterého neznám a jsem pro něj cizí. Je možné, že si dělám jen nějaké iluze. Mimochodem, byl pořízen za účelem tahání a spolupráci ve sportu - v zápřahu. Říkám si, že když "sednu" na koloběžku jako pytel brambor a před ní (fenkou) pojede její majitelka, bude chtít za ní běžet, ale třeba bude tak líná, že ani to nepomůže, každopádně to chci zkusit. V tomto případě budu hodnej strejček s piškotama. :)
Jsem zvyklý odměňovat spíš pochvalou než pamlskem, to se setkávám totiž s tím, že pak místo aby pes běžel stojí u mě a čmuchá mi ke kapse s piškotama. :) Dělám něco špatně? :o
Ahojky handyman a odkud jseš? Můžem se sejít Praha a okolí čí Berounsko a nebo Zbirožsko. Můžeme udělat ukázky a nebo zapřáhnout s ostatníma. Třeba to pomůže. Mám sice SH, ale Malamutíci jsou mi také bližší. Nedávno jsem měl půjčeného výstaváčka Malamutíka a v pohodě pracoval. Tak jestli chceš tan písni. jirkavalko@seznam.cz 8)
dovolím si reagovat na "mimo mísu", ale dle mě vyloženě nebezpečnou! výběr psa je věc klidně na patnáct let, kterou děláme my o psu "bez psa" a na rozdíl od něj jsme schopni plánovat. Je jedině správně důkladně rozmyslet nad tím, co se psem chci dělat a jaké zvíře si pořídím. Žádná vlna líbivosti, MÓDNOSTI, a krásných mazlů, ŽÁDNÉMU plemeni neprospěla a vždy to dost poku... Pak se člověk setkává s agresivním huskym, s agresivními borderami a já mám třeba takovou, KTERÁ NEPASE, dle předků ale měla. a co labradoři? takový krásný, atletický pes a kde je dnes díky své oblibě? pokud chci labradora, jako psa schopného práce, tak si musím jet vybrat do jeho domoviny. v mym okolí vídám malamuta jako krásného mazla na klasickou 20min vycházku a krásnou ozdobu zahrady - borderku. oběma majitelům bych ustřelila ruky. co je to za život pro majitele i psa? první psa nikdy nepustili z flexiny a druhý maj zlikvidovanou zahradu i s plotem. grrrr!!
k míse - myslím, že je to dobrý pokus s paničkou před psem, má bc táhne jak ďas, pokud jí já ujíždím, či nás někdo předjíždí. a přitom to je vyloženě netahavý pes ;)
Taky bych se přimlouval za to, aby když pořídím psa s PP aby měl určité očekávané vlastnosti a schopnosti. Když to převedu do praxe, myslím že je správné se psem, který byl dlouhá léta šlechtěn pro tahání saní chodit po venku, běhat s ním, zapřáhnout, unavit. A tohle všechno přenášet i na další generace. Nežli po Severských plemenech chtít něco co jim není přirozené. Tady budeš pejsku ležet na pelechu a budeš hodnej mazlík protože mě se to tak líbí.. Myslím že tu nikdo neřekl že výstaváci neumí tahat.. Přečetl sem si jen tolik, že pes by se měl využívat k tomu k čemu byly vyšlechtěn protože je jim to dáno a v tom vynikají a samozřejmě at si takové psy jejich páni i vystavují napudrovaný a vyfénovaný když se jim to líbí. Jestli oni ti výstavní páníčkové nejsou moc vztahovační? :)
Jirko, poslal jsem ti mail. :) Pejsek z Prahy není, budeme o tom však uvažovat, musím se poptat majitelky, jestli by se jí chtělo udělat si s psíkem výlet. Díky moc za nabídku a ještě se ozvu s verdiktem. :)
Víte někdo, jak je to s těma piškotama a čmucháním ke kapsy, a jak se tomu bránit? :) (při odměňování během tréningu ho nezajímá nic jiného než piškoty, a to nemluvím, co se děje, když piškoty dojdou, neděje se totiž nic! ;D )
já tedy pamlsky moc nerozdávám a vlastně ani nadšeně nechválím.. měla bych potíž s přemotivováním obou svých psů. zde bych teda piškoty vypustila, případně bych nechala krmit pouze tu paničku, co je vepředu, aby pes šlapal do předu a neotáčel se. ovšem občasně, aby si zas pes nemyslel, že pokud necítí piškot, tak se na to vy.. rovnou
Piškot z logiky věci vyplývá, že musí být před psem, nejlépe v požadovaném směru jízdy :D Bylo to myšleno, že pokud pes vůbec netáhne, neopře se do postroje ani gram, dá se na ten piškot lákat, aby zjistil, že to tahání "nebolí", že si k odměně musí dojet i s tím hnusem co veze za zadkem ... nechat ho utáhnout pneumatiku pár metrů, odměnit... Nebo pokud už nějak táhne (opře se do postroje), jenom nejde sám dopředu, dát ty piškoty paničce, ta odejde pár set metrů, aby ji pes viděl, ty stoupneš na kolobku (nepomáháš, musí tě tam dotáhnout!!!) a dojedete k ní, pes dostane piškot, práce skončila, vypřaháme, pro dnešek splněno.... Až pochopí tohle, může panička dělat předjezdce na kole, honíte se za ní, ale zas, ukončit to dřív než to psa přestane bavit a začne se flákat, takže na začátek žádnej půldenní výlet, cca kilometr, odměnit, vypřáhnout, postupně podle chuti psa přidávat. Předjezdce používat jenom dokud nepochopí co se po něm chce, pak třeba jen občas jako motivaci, pro zrychlení... a modlit se, aby se mu to běhání zalíbilo natolik, že půjde i sám... Pes by si měl zafixovat, že v momentě, kdy dostane postroj a je připřažený, je V PRÁCI, na startu a v cíli má "píchačky", mezi tím nic jiného než práce (tah) neexistuje, po "oražení konce směny" dostane "výplatu" (piškot, pochvala...) a má do další šichty volno. (s malamutem téměř utopický stav, ale měl by ses k němu přiblížit co nejvíc, pokud to má mít nějakou "kulturu", prostě nevenčit třeba vedle kola v postroji a tak, jinak si zvyká, že "to jede" i bez jeho přičinění). Ještě je dobré využít toho, dokud je pes "nadrženej", to znamená přijdu z práce, vytáhnu psa, nechám vyčůrat vykadit (klidně na vodítku), zapřáhnu a jedem. Když zapřaháš po tom co pes hodinu lítal po zahradě jak torpédo nebo jste se právě spolu vrátili z výletu, už stihnul "upustit páru" a v tom postroji se nepředře. Takže zahrada, hraní, dlouhá vycházka... až po práci jako odměna.
A ještě naposled k výstavákům a spol. (děkuji všem co pochopili, co jsem tím chtěla říci):
Pokud dané plemeno (pes původně stvořený k práci) nepotřebuje k uchovnění nějakou pracovní zkoušku, je to špatně a plemeno jako takové jde do kopru, nenapravitelně ho ztrácíme, jeho originalitu a jedinečnost... máme tu sice psa vypadajícího jako ten z obrázku v encyklopedii, ale je to pouze vnější znak, "ten pes" už to není.
Druhý extrém je (viz třeba husky), kdy s odřenejma ušima protlačíme bonitací něco co huskyho aspoň trochu připomíná a valíme na tom štěňata, protože pes je ochotnej v postroji vypustit duši...
Ideální stav (nejen u malamuta) je pes zdravej, hezkej (co nejvíce se blížící ideálu popsaném ve standardu plemene), s povahou odpovídající charakteristice plemene a s chutí a vlohami pro práci ke které byl původně vyšlechtěn!
A ono i u těch společenských plemen by se měly sledovat povahy a "vlohy ke společenskosti", ubylo by "sviní kousavejch", který si lidi původně pořídili jako mazla k dětem. (že za to mnohdy může i výchova, to už je věc jiná)
O tom, že si vyberu zvíře podle toho že se mi líbí vzhledově, bez ohledu na povahu, temperament, vrozené vlohy... a pak se ho budu snažit "narvat" do svého (jemu nevyhovujícího) životního stylu, "však on se nějak přizpůsobí" se fakt nehodlám bavit a o tom, že by chovatel měl "vyrábět" takové psy lidem "na míru" (schválně chovat jedince povahově netypické), protože přece "moje dceruška toho malamuta děsně chce i když je to růžová Bárbína co pěšky nejde ani na hajzl a ladil by nám k domečku"... tak o tom už vůbec nee.
Aha, takže až tak pomalu trénovat. :o Jsem si říkal, že bych udělal takový hodinový výlet, to je teda asi moc. :)
Teď mě tak napadá. Vím, že na koloběžku a kolo stačí jeden pes, nevím ale kolik by toho takový malamut měl uvézt, a jak moc mu pomáhat. Podle toho, co píše Ježura bych nemusel na rovince pomáhat vůbec 8) , je to tak? U kníračky bych věděl, tam to bez pomoci nejde. :)
Pokud nevážíš 200 kilo, měl by tě malamut (i drobnější fena) bez potíží na kolobce nebo kole utáhnout po rovině i do kopce (pokud to není kolmá stěna vzhůru). Ideální k vyzkoušení si jakou má pes páru je, když ti na kopci vyletí srna... pes co před chvílí předváděl, že i v kroku zemře námahou najednou valí ve cvalu do vrchu za vydatného kvílení brzd a tvého řevu nesmíš, nesmíš... ku.va nesmíš ;D
Pokud to má vypadat jako smysluplná práce, tj. pes táhne pořád a jde před tebou, tak fakt takhle pomalu učit a trénovat, přidávat po půlkiláku s rostoucí fyzičkou a chutí psa až se třeba v listopadu dopracujete k tomu, že ti tu hodinu pošlape a sveze tě. Tam fakt nic neuspěcháš. Pokud chceš jet na kole (brndě) více méně za svý s tím, že pes jde vedle tebe a občas (možná) trochu cukne, tak je to jedno, prostě se vzájemně netrapte a jeďte na výlet rovnou.
Samozřejmě, když se chybně zvolí pes, res. rasa pro nějaké majitelé a pak to nedělá dobrotu, tak je to špatně, a když se stane něco jako "agresivní husky/borderka" atd... tak je to samozřejmě úplně špatně... Ale asi to hold nevidím tak striktně jasně, že malamuta musí a můžou mít jen lidi co s ním budou pracovat a jezdit... a hlavně asi znám nějaký jiný druhy psů a malamutů než Vy... protože znám a vím o takových malamutech, který mají lidi víceméně doma na mazla, nebo rodinnýho psa a ten pes je u nich naprosto spokojenej, happy a má se líp jak u kdejakýho mushera... A mě stejně prostě příjde i ten malamut jako poměrně vhodnej kandidát na "společenskýho psa pro rodinu".... je krásnej, přátelskej, hodně smečkovitej,tzn. potřebuje společnost, nejni hlídač- všechny lidi zbožňuje i cizí, návštěvy atd... jsou neuvěřitelně mazlivý, milují děti atd atd atd... A jak jsem psal, asi mám úplně jiný zkušenosti a znám jiný psi než Vy, protože co mám zkušenost, tak psi jsou poměrně přizpůsobivý a rádi se přizpůsobí svému majiteli a prostředí kde žijou... např. když budu od štěněte vést malamuta k aktivitě, hodně pohybu, ke sportu a práci, tak je jasný, že bude mít hodně energie a bude tu práci a pohyb vyžadovat.... ale když ho k tomudle od štěňete vést prostě nebudu, tak to vyžadovat nebude.... už jsem viděl v životě pár pěkně "rozmazlenejch" řekněme i "línejch" malamutů, a nevypadaly, že by nebyly byly nějak nešťastný jen proto, že se s něma někdo nepracuje, ba naopak... to že se tím jakoby "kazí" plemeno a jeho typické charakterové rysy je už věc druhá, která je krapet složitější záležitost... ale to "kažení" plemene teda spíš potom sahá někam k samotným chovatelům, nebo právě někam k podmínkám chovnosti atd...
A znáš i ty, kterým to nevyšlo? Ty co řeší, že mají v bytě všechno až od dvou metrů výš, protože tam už pejsánek nedosáhne? Zničený nábytek, dveře, sousedské vztahy? Znáš ty plyšáčky co nakonec skončí na řetězu nebo v kotci bez procházek, protože si je na tu procházku nikdo netroufne vzít? Případně ty co skončí injekcí, protože je majitel nedokázal pořádně zabezpečit a znuděný pejsánek spapal sousedovi v lepším případě slepice, v horším i pár jezevčíků?
Znám malamuta :) , který spapal slepici sousedů. Myslel jsem, že jde o instinkt než nudu, podobně jako třeba u loveckých psů. Nebo malamut tento instinkt nemá? :o
Záleží na výchově ale ještě víc na štěstí! Ségra jezdila s malamutkou často ke známým na venkov,byla zvyklá na slepice, krůty, kozy (vše volně po dvoře), pak už se nebála nechat ji samotnou a dát kafe v obýváku...a ejhle, najednou čuba po dvou letech zakousla kozu!
Záleží na výchově ale ještě víc na štěstí! Ségra jezdila s malamutkou často ke známým na venkov,byla zvyklá na slepice, krůty, kozy (vše volně po dvoře), pak už se nebála nechat ji samotnou a dát kafe v obýváku...a ejhle, najednou čuba po dvou letech zakousla kozu!
všem doporučuji přečíst si knížku E. Trumlera : Rozumíme psům ... Sám jsem si udělal experiment s štěnátky SH, kdy jsem ve fázi imprintingu je obklopil drůbeží (slepice, kachny, husy - od cca 5 týdnů )a ze zájmem pozoroval, jak to dopadne :D zkrátím to ... do 11 týdnů v poho ...pak nastoupilo obvyklé chování pro SH (asi jim ti dospělí za plotem "řekli co maj dělat :D") PS. Evy Ch. malamutka Bianka, doma ošetřovala morče, venku byla zabiják, jak je pro AM normální, na vodítku i na volno chodila v poho v postroji byla dost dobrá (jezdila s ZJ a s i sezonu u LaBra)- schválně neříkám vynikající, pač takových jsem poznal jen 5 - Strunovo "Kredenc", Hadovovo 3jku a Karla u LB i když pak jeho "čmoudíci" byli taky dost dobrý ... Semtam dobrej u Kučery, zkraje i u Jiránka a ve sprinu u FCH Brix...toť asi vše :'(
Petrs01 samozřejmě, že takové případy jsou, ale opět si nemyslím, že by to bylo proto, že pes nemá práci a netahá.... to nejni jedinej způsob jak psa "utahat" a unavit... stačí třeba procházky, na kterých se pes potká s jinejma psama a blbne a hraje si s něma, to je pak kolikrát víc utahanej, než po kdejakým mushingu, nebo hraní s dětma, malamutí jsou hraví, nošení míčku atd atd atd je toho hodně co se dá dělat s malamutem, postroj a práce nejni jen to jediný možný.... nebo se dá pes unavit i psychicky, a to dokonce psa unaví i více a rychleji jak ta fyzická námaha.... takže opakuju, nemyslím si, že pes původně určený pro tah a práci tu práci k životu nezbytně potřebuje, jinak se z něj stane nešťastnej zlobivej pes, kterej zničí a zabije všechno co vidí a zničí majitelům život.... to že se stanou věci o kterých jste psal je podle mě spíše tím majitelem, tomu jak rozumí psům, výchovou, výcvikem atd...
Bez ohledu na to, jak moc se to okecá, tak přesně díky lidem, kteří si pořizují psy bez rozmyslu a bez možnosti poskytnout mu činnost, kterou potřebuje, je spousta pracovních plemen dnes tam, kde je, tudíž buď v p*deli, případně rozdělená na dvě linie. :-\
Vidím, že téma se trochu přehouplo jinam. :) Díky všem za rady ohledně zaujmutí malamuta pro tahání, je docela možné, že jde o vycházkový typ, ale to ještě zjistíme. :)
Vidím, že téma se trochu přehouplo jinam. :) Díky všem za rady ohledně zaujmutí malamuta pro tahání, je docela možné, že jde o vycházkový typ, ale to ještě zjistíme. :)
Takže díky!
Přeju hodně úspěchů, dej vědět, jak pokračujete :)
Jóóó seveřani. Věčné to téma. V dnešní době je AM a SH nejen pro tahání, ale i pro radost jen tak. Záleží přeci na tom, jak se hafanovi budete věnovat. Ať už máte jedno nebo druhé plemeno a to od kohokoliv, jsou schopni se todo naučit hodně a nejenom tahání. 8)
Neříkám, že nutně musí jenom tahat, ale je to nejrychlejší způsob jak psa unavit (a hlavně víc psů naráz). představa, že AM jako vyžití stačí jít na procházku (pokud má pod 30 km), pohrát si v parku s jinými pejsky, pomuchlovat se s dětičkama a párkrát donést balonek je dost zcestná a pokud ji šíří malamuťák tak dost nebezpečná... to je porce pohybu a zábavy tak pro toho pekinéze a ještě patnáctiletýho (a patnáctikilovýho).
Ale už vím, kam budu odkazovat lidi, až budou loudit rady či se ke mě budou snažit rovnou nakvartýrovat svýho nezvládnutýho mamuta "vy jich máte tolik, náš Alíček se k vám určitě ještě vejde...", co mu fakt nestačilo nosit míček... tuto "Duke" jim to objasní, jak je potřeba toho psa vychovat, aby tu neustálou činnost, pohyb a akci nevyžadoval, případně se ho jistě rád ujme, do roka dvou bude mít slušnou smečku ;D
I když v poslední době (naštěstí) módnost seveřanů ustává (neotravuje mě nikdo 3x do týdne, ale už jenom 3x do měsíce), tak je stále slušný počet lidí, kteří si koupí roztomilou plyšovou kuličku o které jim chovatel nakukal něco podobného jako "Duke", že se pes přizpůsobí atd. a oni jsou pak šílení, když jim 40 kg hovado z nudy likviduje byt či anglický trávníček.
Prostě malamut je nesmírně aktivní a akční pes vyžadující velkou dávku pohybu a zábavy, má svou hlavu a názor. Jo, je schopný se spoustu věcí naučit, ale odmítá je dělat "strojově", nechat se drilovat a opakovat to do úplnýho zblbnutí (není to borderka či německý ovčák), takže pokud s ním někdo chce dělat nějaké agility, sportovku, tanec se psem... musí počítat s tím, že k tomu bude přistupovat "po malamutím", rekreačně cokoliv, složit nějaké zkoušky či v tomto závodit zvládne opravdu jenom některý pes, pokud narazí na mimořádně trpělivého majitele, který ví jak na něho a nehroutí se, když se v půli parkuru mamut sebere a jde se seznámit s tím bíglem co na něho tak blbě čumí...
Většina běžné populace není schopná naučit přivolání, chůzi na vodítku a aspoň základy psí výchovy ani plemena daleko snadněji cvičitelná a ovladatelná (vidíme to všichni venku dnes a denně) a vždyckypřemýšlím, na co jako všichni "nutně" toho psa musí mít, když k tomu nemají vztah, nemají čas...
Takže chovatel by měl před koupí štěněte spíš varovat, aby si lidi rozmysleli, že fakt ví do čeho lezou! Fakt to není úplně normální "pes domácí" vhodný pro každého!
já bych nedělal z malamutů něco jakože pro normálního člověka "nezvladatelného" psa, protože znám spousty naprosto "normálních" lidí, kteří ho mají ti psi jsou v pohodě... myslím že jsou náročnější plemena... malamut pouze vyžaduje, aby se mu někdo věnoval, potřebuje nějakou aktivitu, potřebuje nějak zabavit... když si někdo pořídí malamuta a pořídí si ho jen jako "ozdobu" na zahradu, nebo ho nechají v krásným kotečku a celej den si ho nevšimnou, tak to je jasný, že to je špatně, ale to je špatně pro každýho psa.... Ale já taky nikdy nenapsal, aby tohle lidi dělali... ani jsem nepsal, aby lidi dělali z malamuta borderku, nebo ovčáka, nebo něco podobnýho.... a s tou unavitelností psů je to podobně jako s lidma, čily je to hlavně odvyslí od fyzičky a trénovanosti... někomu stačí vyjít 2 patra do schodů a je rád že je rád a někdo uběhne maraton jak hovno... To samí vidím na mým psovi v různých obdobích roku- sezona/nesezóna... když je mimo sezónu, netrénuje se, pes nemá takovou kondičku, tak se můj pes spokojí úplně v pohodě i jen s obyčenejma procházkama, a kupodivu mi nikdy nic nezlikvidoval, ani nezničil... tak kde je chyba...? jakto, že mi doma nic neničí, když máme např. období jen obyčejných procházek...?!? A zase naopak, když je sezóna a můj pes nabere fyzičku takovou, že když jsme např. chodily na běžky, tak třeba po 20 km na běžkách vypada trošku unavenej a asi i byl... ale pak si dopoledne 3-4 hoďky schrupne a vypadá zase s energií na 100% a že by dal třeba dalších 20km jak nic... Jen si prostě pořád říkám a skoro nechápu, kde je teda ten rozdíl, když znám spousty a spousty lidí, který mají malamuta a je hodnej, spokojenej, nic neničí a to všechno i přesto, že s ním majitelé nedělají mushing, třeba ani nijak extra nesportují a ti psi tam fungují naprosto v pohodě a jsou to bezproblémový psi, a to tam fungují v režimu jak vy píšete "psa domácího"... čili jen procházky a naprosto normální aktivity... tak jakto, že jim ti malamuti neničí domácnost....podle vás by to logicky měli dělat né...?! A pak jsou malamuti, u kterých způsobilo podle vás, to že nesportovali, to že se z nich stali nezvladatelní a všechno ničící psi... tak kde je ten rozdíl....? já bych spíš řekl, že ten rozdíl bude hlavně v lidech a né v tom, jestli pes "tahá nebo netahá"...
Píšete to hezky a člověk si z vašeho psaní hodně vezme, ale at už máte AM nebo SH, je to pouze o přístupu k psovi. Na mushingových závodech jsem občas slyšel, že SH chovaný v bytě nemůže nikdy běhat. Může. Je jedno, jestli je v bytě a nebo v kotci s výběhem. Záleží přeci na majiteli jak se čemu bude věnovat. Že likvidují byt? To likviduje i jezevčík. Do půl roku jsou schopni zlikvidovat cokoliv. Je to jenom o přístupu člověka jak je schopen a za jak dlouho ho to odnaučit. Že nedokáží jít na ulici vedle nohy? Dokážou, jsou chytří a učenlivý, ale už nemají tu jiskru. Původní téma znělo jak donutit malamuta tahat, no, když je třeba sám od štěněte a nemá vedle sebe vzor a neví o co jde,tak to je trošičku horší, ale naučit se to dá podle vašich rad. Když už mám druhého a ten první ví, o co jde, tak to mám v kapse, ale to si taky musím vybrat hafana, který má k tahání předpoklady. To, že jsou výstavní a pracovní, nebo taky napůl. To je stará věc. Znám haskouny, kteří jsou v pohodě s domácím zvířectvem, ale chybí jim taková ta jiskra v očích. Netahaj a jsou tak nějak mimo. Já mám 3 haskouny v bytě. Jezdí, tahaj ve spřežení.Pravda, rychlost je podprůměrná, ale do cíle vždy dojedem. Tak alespon to. Po ulicích bych je nepustil, to by byla divočina. Jen tak na závěr. Potkal v létě na ulici černocha a ptal se mě, kde mám saně. Je ale čistě z mého pohledu dost smutný, že tažný pes to někdy v sobě nemá, ale co se dá dělat. Svět už je takovej. Tak at se vám daří v nastávající sezoně.