Taky si myslím že to bude jiné jak u různých "smeček", tak i v rámci jedné smečky podle toho kdy a kdo se tak "podivně" bude chovat. Probírání z narkózy je jak pro probírající se zvíře, tak pro jeho zvířecí okolí něco neznámého a hlavně podezřelého.
Pak už jen záleží na konkrétním rozpoložení jedince a smečky. Probírající se jedinec se může cítit v nebezpečí, protože je oslabený a vrčí preventivně na své okolí, to samé okolí ho může chápat jako potenciálně nebezpečného, protože se divně chová.
Třeba u nás pokud je po narkóze někdo z nižší pozice ve smečce, není to problém, horší je to u toho co je na prvním, nebo druhém místě. Podřízení psi si většinou nenechají újít příležitost pokořit své vůdce a oslabení po narkóze je prostě příležitost (oni jaksi neví že jde o nějaké uspání). Mám teď na mysli smečku psů severských plemen, kde je hiearchie velmi často velmi výrazná.
Každopádně my po narkóze vracíme psa do smečky až je natolik probraný, že může bezproblémů chodit. No a vlastně poslední dobou to už ani není nutné, protože po veterinárním zákroku vyžadujícím narkózu, nám psa vrátí až po jeho probrání - součást péče po zákroku u veterináře (také jeho pojistka, že vrátil zvíře živé a že nedošlo k zasadním chybám při péči po narkóze na straně majitele psa).
Takže na jedné straně se může zdát divné jak vrčení a napadání, tak až "lidské" opečovávání a naopak.
Možná by stálo za to sem do téhle rubriky hodit nějaké odkazy na literatůru ohledně chování psů, ale na nějakou která se vám zdá oprvdu dobrá. Dnes vychází hodně knížek a občas se jejich informační hodnotá zdá dost pochybná.
Stačilo bu jméno knížky a autor, případně vydavatelství, pak už si může každý zkusit knížku podle toho sehnat, nebo půjčit v knihovně. Pokud by byl nějaký internetový odkaz na nějaký zajímavý članěk tak samozřejmě také.
Když se sejde pár zajímavých odkazů a informací, můžeme tknížkám a článkům udělat samostatné téma.
