Za ČR se Sibiřskými husky nikdo nedorazil.
Čím to bude.
"Někdo se pokusil získat novou krev sibiřského huskyho ze zahraničí, k návratu do dobré vlastnosti vlastností, které byly částečně chováni pryč. Ostatní obviňují tyto splynout "ureint krve" a nepozná, že potomci těchto dovozních psů jsou "skutečné" sibiřské husky, přestože vypadají úplně stejně jako ty jednotlivce, které mají samy. "Vlastnosti Pull nebyly součástí chováni pryč. Byl jsem ten, kdo dovezeny první nulové psy do Skandinávie. Jsem pak byl v úzkém kontaktu s Harris Dunlap několik let, pokud jde o cvičení a výživy / metabolismu v sáňkovat psi používaných ve třídě otevřené sprintu týmu. Když jsem náhle potřeboval nový pár psů tak jsem kontaktoval Harrise znovu. Byl jsem tedy hledal dvou sibiřských koček. A on mi nabídl s dlouhým vysvětlením, pokud jde o psy, které leží za sebou. Psi, které jsem neměl žádnou představu o tom, i když jsem měl dobrou znalost všech známých sibiřských koček v Severní Americe, kteří šli na profesionální aljašské psím spřežením. Ole Bjørkheim vrhli se a koupil pěkný "Siberian." Psi z Dunlap nebyla vzata v Norsku více syrové psy, ale byly pořízeny v, protože jsem chtěl přispět ke zvýšení genetické rozmanitosti závodních Sibirky.
O něco později jsem si koupil další "sibiřského" Zero Rue-Hoe. Rue měl příliš málo sibiřské vnější charakteristiky. Zatímco pes jsem mu koupil poprvé, Zero Sparkey měl několik "houndy» exteriérových prvků. Zero Nárazník pro Ole mohl dát atypický potomky, ale viděl sám sebe jako hrdinu drzá sibiřské. Když jsem LINE chováni na Zero Rue-Hoe mám včetně Finnemarka je Guy, Finnemarka je Molly a Finnemarka je Swift. Byli to nejlepší z vrhu, tak mě držel. Tři neměl moc Siberian přes sebe. Molly a Guy byl výjimečně dobrý sáňkovat psi. Ve stejném období jsem navštívil Dunlap letní a zjistil, že neměl sibiřské kromě Rory. Profesor David Kron Feldt (spolupracovník Dunlapa), odborníka na výživu, který také se stal mým dobrým přítelem, potvrdil, když byl v Norsku, která alskans Zero kotci byly poskytnuty AKC papíry a poslal do Evropy. Byl to obrovský trh pro tyto psy v Evropě v té době. Byli to dobří psi pro aljašské chov, ale smutný sibiřské chovu. Naštěstí pro sibiřský chov šel většina z nulové psů nevstupují do sibiřského chov, ale v aljašské chovu. Tam byl dobrý příspěvek k genofondu.
Přinést trochu osobní, tak jsem si vzal za následek chybu, která byla provedena v USA, které jsem nechal Guy a Molly vstoupit do svého aljašského chovu. Všechny tyto Zero dovozy nebyly Siberians s nějakým aljašské krve, ale čistých "vesnických psů" od psů z nejlepších rodinných dynastií musherů na Aljašce. Dunlap byl ve skutečnosti vykonal získat Alaskans z nejlepších chovatelských stanic na Aljašce. Mnoho z přihlášených psů byla Zero vztahuje pouze na papíře. Co se děje při registraci štěňata na těchto psů bylo, že budoucí kupující potomků z těchto dovozů dostal aljašské, když hledali polární psa sibiřský husky. 12 team Alaskans jsem prodal v roce 1991 byl můj nejlepší kbelík k dnešnímu dni. Vzhledem k tomu, že byly Alaskans? Ne, protože jsem si vybrala mnohem těžší, než někdy dříve. Měl jsem jen 12 psa. Pořád jsem každý rok celé vrhy a jsou vybrány z nich. Mělo to přijít o štěně, které se ukázalo lepší než jeden ze psů v týmu pak kbelík pes prodávají. A štěně šel do kbelíku. Prodal jsem dobré psy, které chyběly jen trochu za přísně. A to bylo nutné, aby se pokrok ve snaze zlepšit tým.
Většina sibiřské jezdci jsou příliš chudí, než aby vybrat. Kupují náhodný štěně tady a občas štěně tam a doufám, že bude dostat super tým. Neschopnost vidět pohyb u psů a věnuje příliš málo práce se psy oběma množství moudrý av neposlední řadě i kvalitativně. Pak jste nedal psům šanci dokázat tak mohli vytvořit lepší výběr budoucích chovných zvířat. Moje rada pro sibiřské jezdců, kteří chtějí pokrok v jeho tým je pracné k chovu, vybrat a chovu. Abychom pochopili, chov pak budete muset zažili tyto pracné procesy.
Christen Rose-Anderssen
