Myslím že leader musí napřed zvládat pohyb po cestě dopředu. Musí vědět, že jinudy než po cestě to nejde. Když má toto zvládnuto, můžeš učit zatáčet.
Když dojedeš na křižovatku, zpomalíš a řekneš povel. Když (i náhodou) reaguje dobře, jedete dál s pochvalou, když ne, tak se tam chvíli dohadujete - stojíš na místě, nepustíš ho dál... mávneš rukou, naznačíš směr... ve chvíli, kdy se podívá správným směrem výrazně pochválíš a pomůžeš mu (přišlápneš, potlačíš káru..) - to je dost důležité, aby pochopil, že má jen jediný směr, kde nenarazí na žádný odpor. (Někdy - třeba v zatáčce v hlubokém bahně nebo do prudkého kopce může dojít k nedorozumnění, protože psi vyrazí na povel dobře, ale člověk nestihne-nedokáže potlačit těžkou káru a psi to vyhodnotí jako že jdou špatně a vydají se na druhou stranu
To časování je důležité - i když za celoý trénink psům třeba vůbec nepomohu, do složitých zatáček je třeba pomoci- v tom okamžiku, kdy zvolí správný směr.
Samozřejmý předpoklad je ten, že když stojíš na křižovatce, tak pes CHCE jít kupředu, jen řešíte kterou cestou to bude.
Jeden den projedeš známou trať nejlíp s několika křižovatkama (stačí 20-30 min). Podruhé bude pes mít snahu jet tu trať stejným způsobem. Když ho necháš, nic se nenaučí. Takže na křižovatkách, kde je to možné, pojedeš na druhou stranu, než jste jeli první den. A budeš to střídat. V ideálním stavu bude leader čekat na tvůj pokyn - bez pokynu nezatočí...(neodbočí z hlavní vyjeté cesty)
Druhá varianta je pořídit-půjčit si leadra, on to mlaďocha naučí.
Zahálí mi tu starší leader - skoropointer Asko... do rychlých nebo dlouhých závodů už nemá zdraví..
Držím při výcviku palce.
