Helo, to bych nestihla - zajet do škarpy (která u nás vlastně ani není
), tam se nějak zakotvit a jít ke psům (na asfaltu navíc nemám možnost zakotvení a tím pádem nemůžu jít ke psům), ten můj úsek silnice je tak krátký, že když vidím auto, napočítám do pěti (max do deseti) a už ho mám u psů. Taky praktikuji to, co říká Roman - udržuji je v pohybu vpřed, protože tam je moje jistota. Když zastavím, psi se začnou otáčet a hledat problém. Stejné řešení mám pro předjíždění spřežení - přibrzdím, ať mě druhý tým může předjet, ale nezastavím, aby se psi neotáčeli a zajímal je stále pohyb vpřed. Čili odsud mám jistotu, že nevybočí, znám je.
Ještě mě napadá - když se mi bloknou blátem kola, ale psi to urvou a vyvlečou zase na trávu, stejně budu muset zastavit a mechanicky to nějak očistit, aby se to mohlo rozjet? Já jsem to pole zkoušela zatím jen na jaře na koloběžce a po tom zážitku se tam právě s károu teď nehrnu...
Dampi - stejně nevím, jak to vy lidi děláte, že na silnici zastavíte a jdete ke psům, aniž by ujelo spřežení...
Navíc já právě po silnici startuji, takže tam je to největší natěšení z jízdy
Sice je letos taky učím, aby po zastavení stáli...ale obávám se, že bez pořádného zakotvení (nemluvím o ruční brzdě, ta je k prdu) to stejně nebudu moct nikdy použít.
